Rodičovství a péče o děti je přirozenou součástí lidských životů. Naprostá většina rodičů chce být dobrými rodiči a chce svým dětem připravit láskyplné dětství. Rodičovství zahrnuje jak kompetence, které se přímo týkají schopnosti pečovat a vychovávat dítě (schopnost zajistit fyzické, emocionální, sociální, vzdělávací a zdravotní potřeby dítěte), tak dovednosti, které se vztahují k vzájemnému vztahu mezi rodiči (schopnost akceptovat druhého rodiče jako dobrého vychovatele, podporovat dítě v budování a udržení dobrého vztahu k oběma rodičům, schopnost odklonit případné partnerské neshody od rodičovství).

Obě kategorie rodičovských kompetencí mají svou obecnou část – tedy je-li realizováno rodičovství v standardních situacích (dítě bez speciálních zdravotních nebo vzdělávacích potřeb, společné soužití, atp.), tak i ve specifických situacích (dítě nebo rodič se speciálními vzdělávacími potřebami, uvěznění rodiče, rozpad rodičovského vztahu).  Jedná se o životní události, které mohou být neočekávané a pro jejichž zvládnutí je nutné si osvojit nové dovednosti. Zatímco oslabené rodičovské kompetence týkající se schopnosti pečovat o dítě se projevují v (ne)prospívání dítěte a v krajních možnostech představují ohrožení dítěte. Oslabené kompetence týkající se rodičovského vztahu se projevují zejména v situaci rozpadu rodičovského vztahu. Způsob realizace rodičovství není vázán na právní vztah (sezdaní, nesezdaní, rozvedení), ani faktické uspořádání (společné či samostatné domácnosti). Jakýkoliv rodičovský vztah může vykazovat známky konfliktního, souběžného nebo sdíleného rodičovství. Forma rodičovství je vázána na informovanost, schopnosti a ochotu rodičů.

Rodičovství a péče o děti je přirozenou součástí lidských životů. Naprostá většina rodičů chce být dobrými rodiči a chce svým dětem připravit láskyplné dětství. Rodičovství zahrnuje jak kompetence, které se přímo týkají schopnosti pečovat a vychovávat dítě (schopnost zajistit fyzické, emocionální, sociální, vzdělávací a zdravotní potřeby dítěte), tak dovednosti, které se vztahují k vzájemnému vztahu mezi rodiči (schopnost akceptovat druhého rodiče jako dobrého vychovatele, podporovat dítě v budování a udržení dobrého vztahu k oběma rodičům, schopnost odklonit případné partnerské neshody od rodičovství).

Obě kategorie rodičovských kompetencí mají svou obecnou část – tedy je-li realizováno rodičovství v standardních situacích (dítě bez speciálních zdravotních nebo vzdělávacích potřeb, společné soužití, atp.), tak i ve specifických situacích (dítě nebo rodič se speciálními vzdělávacími potřebami, uvěznění rodiče, rozpad rodičovského vztahu).  Jedná se o životní události, které mohou být neočekávané a pro jejichž zvládnutí je nutné si osvojit nové dovednosti. Zatímco oslabené rodičovské kompetence týkající se schopnosti pečovat o dítě se projevují v (ne)prospívání dítěte a v krajních možnostech představují ohrožení dítěte. Oslabené kompetence týkající se rodičovského vztahu se projevují zejména v situaci rozpadu rodičovského vztahu. Způsob realizace rodičovství není vázán na právní vztah (sezdaní, nesezdaní, rozvedení), ani faktické uspořádání (společné či samostatné domácnosti). Jakýkoliv rodičovský vztah může vykazovat známky konfliktního, souběžného nebo sdíleného rodičovství. Forma rodičovství je vázána na informovanost, schopnosti a ochotu rodičů.

Kurz je určen sociálním pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách, kteří se v rámci výkonu své práce mohou setkat s dětmi v situaci rozpadu rodiny (rozluka, rozvod, rozchod nesezdaných rodičů). Účastníkům jsou představeny nejnovější poznatky týkající se projevů a důsledků rozpadu rodiny na prožívání a chování dítěte v souvislosti s různými věkovými specifiky. A rovněž tam základní přehled doporučených postupů pro pomáhající, kteří dítěti a jeho blízkým poskytují informace, podporu či intervenci.